17.5.2016 Holidaycat.cz

HISTORIE KOČEK, aneb zvíře, které přišlo, odešlo a zase se vrátilo

My grand-grandfather

Jak to je s historií koček?

Kočičí příběh se začal psát hodně dávno. To se na Zemi objevilo něco malého, co vědci nazývají Miacis. Mezitím se vyvíjel i člověk. Když se člověk usadil a začal chovat zvířata a pěstovat rostliny (obilí, kukuřici, …), nastaly nemalé obtíže. S rozšiřováním vesnic a jejich sýpek se k vesnicím stahovala zvěř. Některou byl člověk schopen domestikovat a některá zvířata se na něm přiživovala a působila nemoci.

Vědecké nálezy

A pak přišlo zvíře, které bylo díky archeologům, genetikům, zoologům a etologům označeno jako:

  • Felis silvestris lybica – divoká kočka sardinská
  • Felis silveris Silvestris – divoká kočka evropská
  • Felis silveris ornata – divoká kočka asijská
  • Felis silveris cafra – divoká kočka africká
  • Felis silveris bieti – divoká kočka asijská

Pokud bychom zjednodušovali, můžeme si představit, že ze lvů a tygrů (kteří mají možný prapůvod v Miacis) se postupně vyvinuly tři typy koček : evropská divoká, africká divoká a asijská stepní.

Kdy, kde a jak?

Když bychom pátrali, kde se našla první kostra domácí kočky, došli bychom asi na Kypr. A kdy? Některé vědecké práce tvrdí před 4 000 lety, jiné uvádí 9 500 … A jak se lidem podařilo kočku ochočit? No popravdě, na tom se vědci nedokážou shodnout. Ti, kteří tvrdí, že člověk kočku zdomestikoval, když se jí snažil ulovit na maso, kočku nikdy neměli ve své blízkosti déle než hodinu. Člověk vlastněn kočkou ovšem ví, že to, co mu doma leží na gauči, prostě přišlo samo, protože mu přišlo lukrativní získat hodně potravy za málo práce a k tomu nějaké to lidské služebnictvo a psí ochranku …

A příběhy, které nikdy nikdo dokonale neobjasní….

Kočka dobrovolně pojala úlohu deratizátora a to ji v Egyptě vyneslo mezi božstva (2 500 př.n.l. už jsou k nalezení malby a kočičí mumie). Dokonce natolik ctěné božstvo, že pokud někdo zabil kočku, byl trestán smrtí. Pokud ji někdo ublížil, musel zaplatit tolik zlata, kolik by zasypalo kočku od ocasu po čumáček. Kočky se z Egypta nesměly vyvážet, ale člověk je od počátků mazaný a jak se praví, zvědavost zabila kočku – tedy tato kombinace rozšířila kočky i mimo Egypt. Nejčastěji na palubě lodí. Prvně do Říma (Kleopatra je představila Caesarovi) a z Evropy do Ameriky – na palubě Mayflower. Pokud to nebyly egyptské lodi a došlo jídlo, kočky se staly delikátní pochoutkou a jejich srst byla využita na rukavice, ledvinové pasy či klapky na uši.

Zdroj fota: http://www.thegreatcat.org/wp-content/uploads/2014/07/fifi-in-mourning-500x359.jpg

Zdroj fota: http://www.thegreatcat.org/wp-content/uploads/2014/07/fifi-in-mourning-500×359.jpg

Některé zdroje uvádí, že s koncem Egypta a jeho slávy byly kočky prodány Řekům a Peršanům, odkud se dostaly do Číny. Tam byly kříženy s divokými kočkami a tak vznikala plemena (nejen v Číně, všude, kam se dostaly si našly oblibu mezi lidmi). Co je zajímavé, britské královně Viktorii byly kočky jako mazlíček představeny údajně až ve 20. století. Všichni významní zastupitelé Británie se tedy pyšnili kočkou a byla z toho jakási móda. Od roku 1990 kočky dokonce v některých zemích převyšují svou oblibou psí partnery člověka.

V nejlepším přijde propad ….

I když byly kočky většinu svého soužití s člověkem milovány a uctívány, byly taktéž nenáviděny. Natolik, že se jednoho dne církev rozhodla vyhubit všechny černé (posléze i nečerné) kočky – neboť je, jak je známo, spojovali s čarodějnicemi a ďáblem. Neuvědomili si, že tento dobrovolně žijící zvířecí druh chránil člověku nejen sýpky s jídlem, ale i zdraví. Kočky totiž hubily přenašeče černé smrti (moru) – když nebyly kočky, vyhynula téměř polovina tehdy žijící lidské populace. Ve Francii přežil pouze každý desátý člověk. Kočky nikdy nezaznamenaly většího vyhubení v historii lidstva.

Zdroj fota: http://www.nefersphynx.com/wp-content/uploads/2014/09/history-sphynx-cat.jpg

Zdroj fota: http://www.nefersphynx.com/wp-content/uploads/2014/09/history-sphynx-cat.jpg

A kdy se kočky dostaly do domu?

Někdo říká, že dvířka pro kočky vynalezl už sir Newton. Kočky se vyloženě domácím mazlíčkem nazývají pouhých 60 let. Do té doby byly zvyklé žít většinu času venku a dovnitř chodily minimálně. Před 60 lety byl vynalezen kočkolit a kočky tedy bez problémů mohly zůstat v domácnosti. I přesto si zachovaly svoji divokou stránku duše a jsou schopny přežít venku.

Takže jak je to s tou domestikací?

Pokud jste vlastněni kočkou, podívejte se na ni a odpovězte si sami – je ta bohyně rozvalujíc se na gauči/stole/posteli/odpočívadle/novinách ochočené domácí zvíře? Nebo to je šelma, která je s člověkem proto, že chce a kdykoliv může odejít?

Jak pravil George F. Will: Domestikovaná kočka je oxymóron.

 

Autor článku: Jana Malinovská (Kočkomilka)

 

LIDÉ TAKÉ ČTOU:

7 druhů lidí, které kočka vlastní
Proč kočky vydávají divné zvuky při zahlédnutí ptáka?
OČKOVÁNÍ KOČEK: Musím očkovat svou kočku?
Jak jsme hlídali kočky: Kakáč a Šanty – pohodáři roku!

Zdrojové stránky:
[1] http://www.catsinfo.com/history.html
[2] http://www.alleycat.org/CatHistory
[3] http://www.smithsonianmag.com/ist/?next=/history/a-brief-history-of-house-cats-158390681/
[4] http://www.the-cat-guide.com/history-of-cats.html
[5] http://archaeology.about.com/od/domestications/qt/cat.htm
[6] http://www.livescience.com/48696-origins-of-cat-domestication.html
[7] http://www.theatlantic.com/technology/archive/2013/12/how-humans-created-cats/282391/
[8] http://www.iflscience.com/plants-and-animals/genome-comparison-shows-how-wildcats-became-housecats
[9] http://www.hdw-inc.com/historyofcat.htm

Podpořte naší stránku označením "To se mi líbí" a sledujte nás online!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Not found