Vykazuje Vaše kočka známky agresivity jako občasné sekání, nebo máte doma vyloženě nezvladatelnou kočku? Možná bude příčinou její agresivity nevybitá energie, těžké smiřování s novým společníkem v domácnosti nebo třeba zdravotní komplikace. Přečtěte si náš výčet 10 druhů agresí u koček a možná konečně přijdete na to, jak udělat z Vašeho ďáblíka opět milého a vyrovnaného společníka.
Podle zvířecích behavioristů je agrese druhým nejčastějším problémem v kočičím chování. Ačkoliv je agrese u koček brána často méně závažně než u psů – možná díky menší velikosti koček a jejich lepší zvladatelnosti – agresivní kočky mohou působit velmi impozantně. Jsou vyzbrojeny hned pěti potencionálními zbraněmi (zuby a čtyřmi packami s drápy) na rozdíl od psů, kteří mají zbraň pouze jednu a tou je jejich čelist. Souboje mezi kočkami jen velmi zřídka končí fatálně, ovšem mohou si způsobit rány, do kterých se může zanést infekce, jejíž léčba mnohdy zasáhne hluboko do Vaší kapsy.
Jak se může projevovat agrese u kočky?
Kočky zřídka projevují agresi vůči lidem, pokud žijí s jinými kočkami. Raději vyzvou k souboji dalšího kočičáka než soupeřit s peněžitým dvounožcem, který plní jejich misky žrádlem. Agresivní chování není omezené pouze na kousání či škrábání, ale tato nelibost se u koček může projevovat i velmi nenápadně.
Výhružné signály počínají zlověstnými pohledy až po otevřené protesty v podobě značkování věcí močí, syčením nebo sekáním. Důvody mohou být všeliké a to dokonce i takové, které by vás ani zdaleka nenapadly. Častým katalyzátorem agrese u koček jsou jakékoliv změny v běžném chodu domácnosti, například nový spolubydlící, který nyní okupuje bývalé kočičí teritorium, miminko přinesené z porodnice, nová kočka, či třeba vynucené mazlení se se zvířetem, i když si to nepřeje. Důvodů ale může být skutečný nespočet a v my se Vám je v tomto článku posnažíme přiblížit.
Základ každé agrese a její pochopení
Je důležité pochopit, že témeř všechny důvody agrese mají stejný základ a tím je strach nebo úzkost. Určitě by se kočkám neměly přisuzovat lidské vlastnosti jako nenávist, snaha se pomstít, nebo provést zadostiučinění. A v žádném případě se jich pak kvůli tomu zbavovat, neboť snaha o pochopení tohoto jednání nás může často dovést ke správnému řešení a ze zvířátka poté udělat znova vyrovnaného a milého společníka.
Druhy agresivního chování
Škála agresivního chování může být obrovská, stejně tak jako počet důvodů, který k ní vedou. V následujících bodech se jí nyní proto pokusíme obsáhnout:
1) agrese mezi dvěma kočkami
2) založená na strachu – snaha o sebeobranu
3) teritoriální
4) z hravosti
5) přesměrovaná
6) vyvolaná mazlením
7) způsobená bolestí
8) mateřská
9) idiopatická
10) predátorská
1) Agrese mezi dvěma kočkami
Nejčastější druh agrese mezi dvěma kočkami bývá mezi dvěma nevykastrovanými samci. Jakmile samci dospějí, velmi často začnou vyzívat jeden druhého na souboje o teritorium a samice. Kocouři, kteří se různě potulují, mohou přijít do skutečně nebezpečných rvaček. Při boji mají uši sklopené dozadu a oba na sebe hlasitě a pronikavě mňoukají a syčí, zatímco na sebe upřeně zírají. Poté se jeden z nich buďto pomálu vzdálí a uteče, nebo zaútočí. Potyčky mezi dvěma kočkami žijící vevnitř jsou většinou mnohem nenápadnější a mírnější. Šarvátky ale mohou probíhat i mezi dvěma samičkami, nebo samci a samičkami – to může být spojeno s velikostí a aktivitou každé kočky (větší mohou zastrašovat menší nebo méně aktivní kočky).
2) Agrese založená na strachu – snaha o sebeobranu
Agrese ze strachu může vypramenit z nějakého ohrožení, které kočka pociťuje a to se ještě zintenzivní, pokud má odepřenou možnost úniku. Pokud je to spojeno s hlasitým zvukem, dalším zvířetem nebo člověkem, kterého kočka považuje za hrozbu, tím horší bude její reakce. Klasický obranný postoj zahrnuje přikrčení, klopení uší, přitáhnutí ocasu k tělu a rozšíření zornic. Znaky agrese jsou poté hluboké nepřátelské mňoukání, syčení a vrčení, ježení srsti, kousání a sekání. Nejlepší cesta, jak se v tomto případě vyhnout střetu, je ignorovat kočku a jít si po svých, dokud se neuklidní.
Bachovy esence na přírodní bázi, pro uklidnění vaší kočky:
3) Teritoriální agrese
Jak je o kočkách známo, jsou velmi teritoriálními individualitami a to jak samičky tak samci, ačkoliv samičky často brání jen své nejbližší teritorium. Nejčastěji svou agresi vybíjejí na jiných kočkách, někdy však může být přesměrována na psy nebo lidi. Někdy mohou útočit pouze na určité lidi nebo určité kočky. Nejčastější faktory, které spouštějí kočičí teritoriálnost bývají, když:
- kotě ze sousedství dosáhne pohlavní dospělosti
- do domácnosti přijde nová kočka
- nějaká změna v prostředí kočky – např. nový člen rodiny/ spolubydlící
- tulácké nebo zbloudilé kočky zasahují do teritoria
4) Agrese z hravosti
Bouřlivé hry jsou přirozené a běžné u koťat a mladých koček do dvou let. Navzdory hravým úmyslům kočky se z ní však při nedostatečné důslednosti postupem času může stát divoký bojovník, který může útočit na lidi, nebo demolovat nábytek. Provází to typické predátorské instinkty jako pronásledování, prohánění, útočení, přepadání zpoza rohu, skákání, chytání, bojování a kousání. V kotěcím věku se kočky učí ovládat své drápy a kousání tak, aby to nebylo pro člověka příliš bolestivé. Rozdíly mezi vychovávanou kočkou a tuláckou nebo osiřelou kočkou mohou být proto v dospělosti obrovské. Dalším faktorem přispívajícím ke kočičí agresi může být mnoho hodin strávených o samotě bez možnosti hraní, nebo když majitelé tolerují útoky kotěte na lidské ruce a nohy.
Má se vaše kotě kde vyřádit? Pořiďte mu kartonové škrabadlo snů i s průlezkou!
Prohlédnout škrabadla
5) Přesměrovaná agrese
Takzvaná přesměrovaná agrese je pravděpodobně jedna z nejnebezpečnějších druhů agrese u koček, protože tehdy kočky útočí bez zábran a následky mohou způsobit strach a zranění. Naneštěstí to je velmi častý druh kočičí agrese. Přesměrovaná agrese se může vyskytnout v případě, že kočku znepokojí a rozruší jiné zvíře nebo člověk, ke kterému nemá přístup (například, protože jí odděluje okno). Proto svojí agresi později vybije na někom poblíž – na člověku, psovi, jiné kočce – toto se může objevit i se značným, i několikahodinovým zpožděním, takže můžeme často dostat dojem, že kočka vyvinula agresi jen tak z čista jasna. Svojí nevoli však projeví na někom pouze pokud je v její blízké přítomnosti. Rozhodně nepůjde někoho vyhledat, aby na něj mohla zaútočit! Je to přirozená reakce, skoro jako automatický reflex, nikoliv zlovolný úmysl. A to je také důvod, proč není nikdy dobrý nápad přerušovat roztržku mezi dvěma kočkami. Nejčastějšími spouštěči přesměrované agrese jsou:
Zdroj fota: http://consciouscat.net/
- jiné kočky v dohledu za oknem nebo za dveřmi
- sledování nebo pronásledování ptáků či veverek
- cítění pachu cizí kočky na oblečení lidí kolem sebe
- poslouchání vysokých nepříjemných tónů
- pokud je kočka zastrašená nebo rozrušená psem
- když člověk zasáhne do kočičí bitky
- pobyt v útulku s jinými kočkami, kde cítí jejich pachy a slyší jejich mňoukání
6) Agrese vyvolaná mazlením
Některé kočky si libují v mazlení, nechají se hladit, chovat a dokonce i mačkat. Některé stěží tolerují podobné aktivity svých majitelů, nebo jim nevadí hlazení, ale chování ano. A malé procento koček nemá rádo vůbec žádné mazlení – lehce se oženou nebo kousnou toho, kdo by to nerespektoval. Tento druh agrese není moc dobře pochopený u lidí, ovšem behavioristé se domnívají, že fyzický kontakt jako hlazení se může brzy proměnit v něco velmi nepříjemného, pokud to opakujeme stále a znova. Opakované hlazení může kočku rozrušit, znepokojit, nebo jí například způsobit zelektrickrizování srsti. Představte si, že Vám někdo hladí záda pouze a jen na jednom místě – za chvíli Vám původně příjemný dotyk bude přijít nesnesitelný. Toto chování se častěji vyskytuje u kocourů než u koček a nejjednodušším způsobem jak se mu vyhnout je přestat s mazlením.
7) Agrese způsobená bolestí
Kočka, která trpí bolestí může vykazovat agresivitu a následnou frustraci nebo deprivaci. Každé zvíře, dokonce i člověk bude reagovat podrážděně, když s ním budeme neopatrně zacházet a způsobovat mu tím ještě větší bolest. Proto jsou fyzické tresty v tomto případě nejen že neúčinné, ale dokonce můžou situaci zhoršit a podpořit k tomu u kočky navíc strach nebo přehnané bránění sebe sama. Pokud začne být kočka znenadání podrážděná a agresivní, měly by se u ní v první řadě začít zkoumat případné možné zdravotní problémy jako artritida, stav chrupu, či zranění z kočičích šarvátek.
8) Mateřská agrese
Všechny matky mají instinkt chránit svá mláďata před potenciálním nebezpečím. Mateřská agrese se vyskytuje v případě, že se k matčiným koťatům přiblíží člověk nebo jiné zvíře, které ona identifikuje jako hrozbu. Častěji projevuje nevoli vůči jiným kočkám, někdy však může zaútočit i na člověka a to především v prvních pár dnech po porodu. Z toho důvodu je lepší v těchto dnech raději nebrat příliš koťata do rukou.
9) Idiopatická agrese
Klasifikace idiopatické agrese obsahuje veškeré druhy agrese, jejichž příčina není rozpoznatelná pomocí behaviorální psychologie nebo veterinární prohlídky. Tyto kočky mohou napadat svého majitele velmi agresivně a intenzivně. Mohou opakovaně kousat nebo setrvávat ve vytržení po dlouhou dobu. V tomto případě je třeba řádně prozkoumat, zda-li se nejedná o přesměrovanou agresi.
10) Predátorská agrese
Kočky jsou predátoři a predátorské chování je pro ně naprosto přirozené. Mnoho behavioristů neklasifikuje predátorství jako agresivní chování, neboť je jeho účelem získávání potravy, ačkoliv všechny ostatní druhy agrese jsou odezvou na konflikt. Kočky jsou ohromnými lovci – užívají svého citlivého sluchu, ostrého pohledu a vnímavosti vysokých tónů k lokalizaci své kořisti. Loví hmyz, plaze, hlodavce, mladé králíky, ptáky a mnohé další. Většina koček se specializuje na myši a hraboše, mnohé z nich jsou však dobré také v lovení ptáků. Když kočka zaregistruje potenciální kořist, nejdříve začne tichým pronásledováním, pozorováním a vyčkáváním na jedinečný okamžik k útoku – nejdříve drobet zacouvá a nepatrně zavrtí několikrát zadní částí těla ze strany na stranu a párkrát zaškube ocasem – poté konečně vystřelí směrem ke kořisti a polapí ji svými drápy. Pokud se útok podaří, zasadí kočka kořisti smrtelné zakousnutí, které je specifické pro všechny kočkovité šelmy – zakousne se svými zuby kořisti přímo za krkem, aby přerušila míšní nerv.
Pokud se Vaše kočka ráda kouká z okna, možná, že jste jí už přistihli plně soustředěnou, jak mrská koncem ocasu a pohybuje tlamičkou naprázdno, cvaká nervózně zuby a vydává podivné brebentivé zvuky. Když tohle kočky dělají, je to proto, že zpozorovaly potenciální kořist, kterou by rády ulovily. Na toto téma jsme napsali také: Proč kočky vydávají divné zvuky při zahlédnutí ptáka?
JAK ŘEŠIT AGRESI
Jak je vidno, důvody agresí mohou být velmi specifické a rozmanité. Pokud tedy nejde o agresi vytvořenou očividným podrážděním zvířete něčím extrémně nepříjemným jako je zastrašováním, zdravotní komplikací, nevyžádaným mazlením, bojem s jinou kočkou, nebo nedej bože násilím, bude se jednat pravděpodobně o temperamentnější kočku, která si nenechá radno mnoho líbit.
ODSTRAŇTE U KOČKY NEGATIVNÍ MYŠLENÍ
Agresi můžeme zmírnit, nebo zcela odstranit následujícím způsobem – rozhodně bychom kočku neměli ještě více dráždit a vytvářet v ní asociaci s námi jako nepřítelem, nýbrž s námi jako ochráncem a příjemným společníkem. Agresivní kočka má před, nebo v momentě napadení negativní myšlenky a pocity, které si uchová ještě dlouho poté. Proto je dobré pro kočku vytvářet neustále nové podměty, třeba jí i na nějaký čas přesunout na jiné místo, například k příbuzným, aby si začala dělat starosti, kde sežene potravu, kam se schová do úkrytu a podobně. Nebo aspoň agresivní kočku prozatím umístit do samostatného pokoje v bytě. Toto speciálně platí v případě, že nepřiměřeně soupeří s dalšími kočkami v domácnosti – kočky je dobré oddělit, aby agresor zapomněl na nepříjemné pocity a vnímal nové podměty.
Přidejte se do naší skupiny na facebooku:
STIMULUJTE KOČKU HROU
Je dobré i přikrývat granule například kelímkem, nebo dát granulky do krabičky s několika dírkami, aby je musela pracně vyndavat packou a zaměstnat tak svou mysl. Můžeme také pořídit nové hračky, které rozvíjí kočičí logiku, nebo hračky pro fyzickou aktivitu – nejlépe osvědčené je třeba laserové ukazovátko, při kterém se člověk nemusí téměř pohnout a kočka naopak lítá jako u vytržení. Pokud se situace zlepšuje, můžeme kočce zpřístupnit třeba další část bytu a jiné kočky, ale ohradit je sítí, nebo mříží, aby na sebe viděly, ale nemohly bojovat. Vždy, když vidíme, že kočka reaguje pozitivně ve chvílích, kdy dříve vyvíjela agresi, můžeme jí odměnit nějakým pamlskem, aby si nás spojila s něčím příjemným a příště pozitivní chování opakovala.
A CO ROZHODNĚ NEDĚLAT
Agrese se dá stejně zmírnit jako podpořit. Nejčastějšími chybami majitelů agresivních koček je ignorování těchto výhružných signálů a zhoršování už tak alarmující situace. Pokud nás kočka sekne, nebo je jinak agresivní, rozhodně bychom se s ní neměli za 5 minut jít mazlit a v žádném případě jí odměňovat pamlsky. Neměli bychom na ní ani mluvit příjemným tónem. Poté se totiž naučí si vydupávat prostor agresí pokaždé, když se jí něco nebude pozdávat. Agresi tedy zcela ignorujme, nechme kočku být na pokoji a počkejme, až přijde sama. Na druhou stranu není ani dobré kočku trestat, udržovat s ní oční kontakt, ani na ní mluvit káravým tónem, nebo s ní jakkoli manipulovat. Pokud vyvineme na kočku fyzický trest, spojí si nás pouze s nepřítelem a příště zareaguje třeba ještě hůře. Kočka má vůbec zvláštní psychiku, protože nezná a nerozumí souvislosti: špatné chování vs. trest. Kočku lze totiž naučit žádoucímu chování pouze a jedině pomocí odměn, pochval a pozitivním „výcvikem“.
Nevíte si s vaší kočkou rady?
Poptejte naší odbornou poradkyni!
PŘEJÍT NA 2. DÍL ČLÁNKU:
AGRESIVNÍ KOČKA = NEPOCHOPENÁ KOČKA, aneb 12 rad, jak řešit agresi (Vol. 2)
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
AGRESIVNÍ KOČKA = NEPOCHOPENÁ KOČKA, aneb 12 rad, jak řešit agresi (Vol. 2)
KOČIČÍ DISCIPLÍNA: Jak odnaučit kočku kousat a škrábat
6 nejčastějších zdravotních komplikací u koček
19 nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí majitelé koček
15 nejpopulárnějších plemen koček
A jak je na tom Vaše kočka? Potýkáte se u ní rovněž s agresí? Napište nám do komentářů!
Zdroje: http://cats.about.com/od/amyshojai/a/11-Common-Causes-of-Cat-Aggression.htm https://www.aspca.org/pet-care/virtual-pet-behaviorist/cat-behavior/aggression-cats Časopis Naše kočka - vydání 2006/1 Featured photo: www.petfinder.com
Podpořte naší stránku označením "To se mi líbí" a sledujte nás online!
Máme dvouměsíční koťátko – holčičku. Dva měsíce a pár dní. Když jsme ji dostali, byl jí měsíc a půl. Nevážila ani půl kila a byla to sladká malá princezna. Takové mimi. První večer hledala bratříčky a maminku, ale pak už s námi spala v posteli, nechtěla být v pelíšku. Druhý den jsme se jí snažili zabavit hrou, aby jí nebylo smutno po sourozencích a mamince – běhala za papírovou kuličkou,, za zavřeným balzámem na rty, protože se tááák pěkně kutálí, za třásničkami na tyčce… hodně spinkala a nejraději u nás a už tak maličká měla pěkně ostré zoubky a drápky. Brali jsme její kousání do rukou a nohou, jako hru malého hravého koťátka, které nemá nikoho jiného než nás – lidské rodiče.
Protože bydlíme v bytě, bčas jsme ji vzali i ven na procházku, ale protože se bála, ťapkala neustále za námi. Říkala jsem, že mě má za maminku 🙂 Jednou se ze strachu vyšplhala po nohavici od kalhot – chtěla do náruče zřejmě a nechtěla být venku na zemi. Jenže pak si myslela, že to může a tak mi vyšplhala po holé noze a to dost bolelo. A zkoušela to i jindy.
Každý den, co je naše kočičí holčička starší a starší mám pocit, že kouše a škrábe do rukou víc a víc, i do obličeje, někdy vyskočí za polštářem a člověk musí být neustále ve střehu.
Přitom dříve si sice také tak hrála, ale i se nechala pohladit a ráda si přišla na nás i lehnout, olizovala nám obličej nebo ruce a pak sladce spinkala. Teď ji chci pohladit a ona to asi bere jako hru nebo výzvu, nevím, a kouše.
v prvních dnech jsem se snažila být co nejvíc s ní, ale teď už bývá doma i sama a zvládá to. Snažili jsme se jí vytvořit podmínky takové, aby se doma o nic nezranila.
Toto její škrábavé a kousavé chování už nám vadí, protože už máme (hlavně já) doškrábané ruce a nohy. Nedávno začala dělat to, že běhá jako šílená, klopí uši dozadu, hrbí se, zorničky má rozšířené a občas jakoby zasyčí či vyprskne a skočí po nás.
Taky mi vadí, že kouše kabely – šňůru od počítače, nabíječku…
Když mě chce kousat např. do rukou, už jí to netoleruji a taky na ni „zasyčím“ (nechci ji plácat) jako kočka a snažím se jí dávat najevo, že se mi to nelíbí. Četla jsem to ve vašem článku. Možná to zabere. Už totiž nevím, zda je to jen hra, nebo ne. Ale někdy mi to jako hra nepřipadá. Někdy i vydává takové divné zvuky – něco jako když je rozmrzelá. Ráda se i schovává a pak se přikrčí a útočí.
Poraďte mi prosím. Nevím zda je to hra nebo ne. A chci, aby z naší holčičky vyrostla spokojená a láskyplná kočička.
Děkuji.
Vážená paní Terezo,
předevšíme děkujeme za Váš dotaz.
Z toho, co píšete je takové chování koťátka pravděpodobně zapříčiněno předčasným odloučením od matky, neboť adekvátní čas k odchodu do jiné rodiny je minimálně 3 měsíce a nikoliv 1 měsíc! Nepíšete, od koho kotě máte, zda je z nějaké konkrétní chovatelské stanice, nebo od známých a podobně. V prvním případě by nebylo od věci upozornit ostatní případné zájemce o této stanici prostřednictvím internetu. Nic méně k Vašemu případu – koťátko si ve svém vývoji chtělo samozřejmě hrát a užívat si bezstarostné dětství, ale odloučením od matky a sourozenců se muselo se vším vyrovnávat samo a samozřejmě také s různými strachy – jak říkáte například při procházce, kdy by normálně běžela třeba za matkou. A tak je pravděpodobné, že si udělala matku z Vás, nic méně protože nejste kočka a nemůžete jí uklidnit způsobem, jako kočičí matka, mohla se cítit vystrašená a ztracená a její nevinná hra pak přešla v agresi. Rozhodně není na místě kotě trestat, ale jak správně říkáte, netolerovat kousání a škrábání. V momentě, kdy toto začne dělat, skončete hru, nebo odejděte. Je dobré před tím rázným tónem říci jednoduché NE a ukázat na ní prstem. Syčení také není špatný způsob. Možná by nebylo od věci pořídit jí kamaráda, aby si na něm vyzkoušela své síly a naučila se tak ovládat své „nástroje“ a zároveň zjistila, jak to bolí. To může pomoci opravdu hodně. To se poté hodí i v případě, že odjedete pryč, aby nebyla doma úplně sama a druhá kočka navíc už není o tolik větší starost, spíše radost 🙂 Pokud to z jakéhokoliv důvodu nepřichází do úvahy, zkuste si aspoň s kočkou hrát co nejvíce, protože to je pro kotě a zvláště tak malé velmi důležité. Ne však s rukama, ale s různýma šňůrkama, třásničkama a nebo laserovým ukazovátkem. Vyzkoušejte různé hry na logiku – třeba krabičku s dírami, kam jí dáte dobroty, které bude muset vylovit. Travte s kotětem co nejvíce času a vyvarujte se ho nechávat dlouho samotné. Tím mu aspoň trochu vynahradíte odloučené dětství a časem se může srovnat. V opačném případě se může agrese dost nepříjemně rozvinout a z nevinného škrábání se může stát agresivní útočník a nevyrovnaný jedinec. Pokud ani jedno z toho nezabere, potom bychom Vám doporučili kontaktovat výbornou zvířecí psycholožku MVDr. Hanu Žertovou, která měla také vlastní televizní pořad a je naším partnerem.
Přeji hodně štěstí s Vaší kotěcí princeznou a doufám, že jsem Vám aspoň trochu pomohla!
S přáním hezkého dne,
Nikol
Dobrý den.
Máme kocourka nyní 4 roky. (vykastrovaný) Máme ho od koťátka. je to takový uličník. Přesně jak popisovala paní Tereza. Myslím, že naše výchova u něho nebyla důsledná. Krasné koťátko všichni jsme skákali jak kocourek píská, by se dalo i říct. Neznal slovo „NE“. Nyní se stala ta skutečnost, že jsem domů vzala dalšího kocourka, který je starší. Sice ho mám asi 3 roky, ale bydlel u syna v bytě. Nyní syn mění zaměstnání (kamion) a kocourek nemůže být v bytě sám. Už ho mám doma tak 14 dní. Ten problém nedělá, ale zato ten náš drak doma dělá potíže. Pořád za ním chodí i když to druhý kocourek nechce. Plácá po něm tlapkou dává mu facky. Musí doma chodit na vodítku, protože nechci žádnou rvačku. Na vodítku umí chodit cupital od mala, když chodil na chvíli před barák na procházku. Někdy si dají pusinky, očichávají se a nic. Někdy mu zase přeskočí v hlavě a zkouší toho hodnějšího napadnou. Aby nebyla rvačka ten starší kocourek je v jiné místnosti, takže je pouštíme i společně, ale Tobík uvázaný na obojku. Nebo jeden je na balkoně druhý v bytě a naopak. Přes noc je každý zvlášť. Ten druhý kocourek jmenuje se Mikeš je z ulice, a byl to dost drsný rváč, když byl venku. Nakonec jsem ho nechala vykastrovat a úplně se změnil. On sám neútočí. Už nevím co s tím. Jedna paní mi poradila koupit kozlík lékařský dát jim na čumák. Spíše když jsem viděla tu rekaci, mi přišlo, že jsou agresivní, tak kozlík letěl pryč. Můžete mi prosím poradit co s tím? Věra
Dobrý den paní Věro,
pokud máte kocourky teprve 14 dní dohromady, není to ještě tak dlouhá doba. Někdy se dvě kočky sžívají až 2-3 měsíce. Zkuste jim dát čas a pokud je to možné, zkuste je zatím držet odděleně, ale tak, aby na sebe viděli. To nejlépe vyřeší nějaká síť – budou cítit své pachy, ale nebudou cítit ohrožení svého teritoria. Agresivní kocour, který dříve bydlel sám u Vašeho syna byl zvyklý na svůj klid a byl pánem svého domu. Teď musí čelit jak cizímu prostředí, tak dalšímu samci v teritoriu. Takže buď se sžijí po delší době, nebo je budete muset bohužel držet odděleně.
Přeji hodně štěstí!
Nikol
Dobrý den,
přistěhovala jsem se s dcerou ( 2 roky) k přítelovi, který vlastní kočku většího vzrůstu a stáří cca 4 roky. Kočka byla od mala jen s ním, zvyklá být celý den doma sama a s páníčkem jen večer a o víkendech. Společně bydlíme téměř dva měsíce a nastal problém. Ze začátku malá chodila ke kočce sama, ale ta jí vždy bez důvodně sekla-bohužel, vždy do obličeje-moji rodiče vlastní též kočky a malá je na ně zvyklá a brala tuhle stejně-ale přítelova kočka už na ni útočí od samého začátku a na mě ne, zkoušela jsem, aby malá dávala kočce žrádlo a pamlsky, ale jakmile se malá k ní přiblíží, útočí….jsem bezradná a bojím se, že pokud se to nebude co nejdřív řešit, malé se něco stane daleko horšího, než jsou jizvy na obličeji od jejích drápů ( přítel zastřihává)četla jsem spousty článků o kočkách a jejich chování, ale mám pocit, že nic nezabírá. Tak snad mi poradíte, jak docílit toho, aby se malá přestala bát kočky a kočka na ní neútočila. Už je to velmi unavující, hlídat obě, aby se k sobě nepřibližovaly. Moc děkuji za jakoukoliv odpovědˇ
Dobrý den už jste vyzkoušela difuzér?? Dá se koupit v Zoohitu. Stojí kolen 600,-Kč ve většině případů pomůže. Dává se do zásuvky a vypouští feromon štěstí. Kočky se potom uklidní. Přečtěte si recenze a uvidíte, třeba to pomůže.
Zdraví Andrea
Dobrý den,
mám kočku, 6 let. Je vykastrovaná. Bohužel, nevím si rady, někdy na mě útočí. Nejprve se chce mazlit a když ji hladit přestanu, sekne mne do ruky. Taky to děla, když ji nechám doma samotnou a na par dní ji hlídá nekdo jiný. Když se vrátím, přivítáme se rituálem hlazením na břišku, pak se obtíra, vypadá v pořádku … a po delší době (1-2 hodiny) me prostě sekne! Celou ruku mám samý šrám 🙁 Nevíte mi poradit co s tím?
Děkuju. Emilia
Dobrý den, Emilie,
potřebovala bych vědět trochu více informací, ale z Vašeho popisu je pravděpodobné, že kočku hladíte příliš intenzivně, což může zapříčinit kočce zelektrizování srsti, což je extrémně nepříjemné a následně Vás sekne. Zkuste jí lépe sledovat a vnímat, jestli už v srsti nepřeskakují nějaké jiskry. Je také možné, že jí něco bolí v určitém místě a pokud jí tam hladíte, problém je na světě.
Přeji hodně štěstí,
Nikol
HolidayCat.cz
Dobrý večer, mám 3,5 letou kočičku a pořídila jsem jí kamarádku. Té malé je 5 měsíců. Měsíc jí mám doma a ta velká na ní stále útočí, vrčí a syčí. Ona je hravá a válením na zádech jí dává najevo svojí oddanost. Marně. Zkusila jsem i Bachovi esence ale je to horší. Jak vidí kapátko zdrhá.Pak vrčí i na mě. Nedělám rozdíly jen malá si více hraje, to nelze ignorovat. Velká je agresivní a já začínám být zoufalá.Když malá spí, tak velká si hraje sama.Jak jsou spolu katastrofa. Velká jí bije , panenky se jí rozšíří a bručí jako medvěd. Mám strach aby jí nevysekla oko. Mám byt 1+1 a je těžké je zkusit oddělit sítí jak radíte některým pisatelům přede-mnou. Vážně si už nevím rady. Když velkou pohladím stále je ve střehu a vrčí. Nepomohla ani šanta, nové hračky ani spací domeček a kukaň (proutěná).Naštěstí obě dobře baští a jsou čistotné. Jen je tu dusno. Poraďte prosím.
Andrea
Dobrý den, Andreo,
velká kočka se bude evidentně cítit ohroženě malou, je zřejmě hodně teritoriální a malou vnímá jako vetřelce do prostředí, které dříve bezvýhradně patřilo pouze jí samotné. Také cítí, že Vaše pozornost se zřejmě orientuje více na malou a proto doporučuji: Kupte jí přeci jen ještě nějaké nové, neotřelé hračky – nejúčinější býv buď zmíněné laserové ukazovátko, nebo nějaké myšky na provázku a hrajte si s ní v pravidelnou hodinu, ideálně před spaním tak, aby se utahala, poté jí dejte nakrmit a jděte spát. Kočka bude pořádně utahaná a nebude mít pocit ohrožení či méněcennosti. Pokud chodíte spát v 11, začněte si s ní hrát třeba v 10. Pokud se Vám malá připlétá také do hry, pořiďte si třeba dvě myšky na provázku a každé házejte hračku jinou rukou.
Rivalita se tím určitě umírní.
Přeji hodně štěstí,
Nikol
HolidayCat.cz
Dobrý den,
máme doma kastrovanou kočku (5let) a kastrovaného kocoura (2roky). Žijí spolu v jedné domácnosti více než rok a půl. Ani jeden tedy není papírový kousek, a ani z útulku. Každý je i z jiného konce republiky. Ještě máme doma fenku vesnické směsky (5let) ale té se problém nijak netýká. Jednou za čas – dříve tomu bylo několikrát za den, v poslední době nejsou útoky tak časté – kocour zaútočí na kočku, obvykle tak, že jí zalehne a kouše při tom do krku. Někdy jí otočí i na záda, záleží z jakého úhlu k ní přiskočí. Nejčastěji jí napadá zezadu. Většinou když se nedívám. Nijak si spolu nehrajou, mám pocit, že se spíš jen trpí, teda hlavně kočka trpí toho kocoura. Ještě jsme měli jednu kočičku, která nám před dvěma lety v říjnu zemřela, a místo ní jsme právě pořídili onoho kocoura. Pochopila bych kdyby kočka útočila na kocoura, ale obráceně mi to nedává smysl. Na veterině jsme s tím tedy ještě nebyli. Zkoušíme zjišťovat o jaký druh agrese se může jednat. Ani jeden z nich (krom fenky) nemá přístup ven. Oba, jak kocour tak kočka jsou domácí. Ven nechodí, kočky neočkujeme, to nám řekli, na veterině že je zbytečné, když nechodí ven, ale pravidelně je odčervujeme. Zaznamenala jsem u kocoura mazlicí agresivitu. Občas se přijde pomazlit, tak ho chvíli hladím, a když po chvíli přestanu a pak zase začnu tak mě kousne a uteče. To už teda díky Vašim stránkám vím jak řešit. Ale toto tedy vůbec nevím co s tím.
Děkuji za Vaši radu.
Lenka
Dobrý den, Lenko,
to, že kocour útočí na Vaší kočku vůbec není nic neobvyklého, neboť agrese může vždy pramenit z mnoho důvodů a nezáleží na pohlaví.
Má doma dostatek škrabacích ploch na vybití? Hrajete si s nim dostatečně? Kdo dostává více pozornosti? Má nějakou možnost lezení do výšky? Kočky milují lézt do výšky, kde se cítí v bezpečí a nikým neohrožení. Což v případě Vašeho kocoura může být možnost – snaží se na sebe upoutat pozornost a dává bitkami najevo svou dominanci a teritorialitu.
Pořiďte mu nějaké zajímavé hračky, hrajte si s ním aspoň jednu hodinu denně, pořiďte škrabací plochy do výšky jak sisalové vertikální, tak kartonové horizontální.
Jistě se kocourova rivalita umírní a bude více v klidu.
Přeji hodně štěstí.
S pozdravem,
Nikol
HolidayCat.cz
Dobrý den, můžete nám prosím poradit ohledně naší kočičky?
Již několik let máme kočky, před pár týdny se k nám „přestěhovala“ kočka od sousedů. Naší chybou bylo samozřejmě, že jsme jí dávali najíst. Po čase jsme zjistili, že je březí. Kočka se v podstatě rozhodla, že bude bydlet u nás. Naše kočka ji tak nějak vzala, ale občas na ni zasyčela.
Koťata se narodila a máme je doma.
Naše kočka je však neskutečně naštvaná a zlá. Po pravdě…nedivím se jí. Chodí se najíst…, občas zůstane doma, ale rozhodně nám to zadarmo nedává. Je opravdu nepříjemná a se jí bojíme.
Snažili jsme se jí ukázat koťata, ale byla nepříčetná.
Lze v této situaci něco udělat proto, ale by se to aspoň trochu srovnalo?
Moc děkuj za zpětnou vazbu a přeji Vám hezký den.
Eva Kopečková
Ještě bych jen zmínila, že naše kočka je vykastrovaná.
Dobry den,mame uz nekolik let kocky..zacalo to jednou od te jsme si nechali jedno kotatko (kocku) ktere ted je rok..Obe soucasne pred par mesici porodily (dokonce na jednom miste) kojily kotatka soucasne,zadny prblem nebyl..Mame zaroven i psa se kterym byly ve velmi pratelskem vztahu..proste bez problemu..Nechali jsme si ctyri kotatka..vsechno bylo fajn..dospele kocky jsme nechali vykastrovat a vse probihalo normalne..Pak si soused poridil nove auto a zacalo mu ..jak to rict slusne…no hrabat..Mel predstavy ze mu kocky chodi po aute atd..pritom to neni pravda…Jsem temer porad doma a kocky svolavam trikrat denne na jidlo,v noci chodim ven tak mam prehled a v zivote mu po aute nelezly…Pak se zacal chlubit ze „kocky pujdou do konzerv“… no a pak to zacalo..znamym se ztratil rocni kocour,nam se ztratila ta nejstarsi kocka..a nez se ztratila,projevovala se velmi agresivne zvlast ke svym petimesicnim kotatum a i k nasemu psovi..uplne bezduvodne sycela,vrcela a skoro vubec se nezdrzovala doma..az se jednou nevratila..soused se pak pochlubil,ze uz dve kocky „odrovnal“ ..a ted nase druha kocka se chova uplne stejne,je velmi agresivni ke kotatum a i k nasemu psovi a to ho zna od narozeni..spavala s nim v jednom pelisku..je velmi agresivni jen vrci,syci a porad se dobyva ven..veterinar udelal krevni testy a vse mela v poradku krome vyssiho obsahu bilych krvinek..co mam delat? Opravdu je to nejaky druh jedu nebo proste nahoda?? ja uz si nevim rady,nechci ji dat pryc..Byla to kocka ktera nikdy nikomu neublizila..snad neumela ani zasycet a ted takova silena zmena 🙁
predem dekuji za vasi odpoved
Jana
Dobrý den paní Jano, mám podobný problém s mojí kočkou. Zajímalo by mne, zda vám někdo poradil. Já té své dávala Bachovi esence, pořídila difuzér s hormonem štěstí ale kočka je stále agresivní.
Také to býval velký mazel a teď změna. Tu vaší mohl ten sousedský tyran třeba nakopnout nebo jí jinak ublížit a ztratila důvěru. Té mojí jen přišla do cesty nová malá kočička.Nepřijala jí a já už si nevím rady. Nenechá se pohladit, kotě je z ní ve stresu. Ona jen vrčí a syčí…Konzultovala jsem to s paní co vyrábí ty esence, co mají agresivní chování zklidnit a míchá i jiné na bázlivost a stres.Ta mi řekla, že po podání kapek to mělo zabrat a pokud ne, tak je moje kočka šílená. Už jsem z toho na prášky, brečím, také jí moc miluji a nechci o ni přijít ale jsem bezmocná. Ještě čekám na vyjádření MVDr.kterému jsem celou situaci popsala a poslala mu i video. Tato situace trvá už 3 měsíce a ona není žádný drobeček, je to šelma-mainská mývalí.
Napište, pokud víte něco víc, co se s tím dá dělat.
Děkuji Andrea
Dobrý den, Jano,
co tady čtu je pro mě absolutně evidentní a vhání mi to až slzy do očí. Pokud je Váš soused takový terorista, okamžitě bych s ním dala vážnou řeč o tom, co dělá Vašim kočkám. Jestli že již dvě, jak říkáte „odrovnal“ a nyní se z ničeho nic záhadně i ta třetí začíná chovat agresivně, jsem ve velkém podezření, že jim něco dělá, bije, nebo jinak ubližuje. Jestliže měla vyšší obsah bílých krvinek v krvi, je to ještě o to evidentnější – bílé krvinky totiž slouží k hojení ran. Doporučuji kočku na nějaký čas zavřít doma, navíc teď bude zima, tak to nebude tak drastické pro ní a sledujte její chování. Pořiďte jí škrabadla, hračky a věnujte se jí.
Ovšem vzledem k tomu, že se Váš soused sám přiznal k trestnému činu, uvažovala bych rovněž o řešení případu s policií.
S pozdravem,
Nikol
HolidayCat.cz
Dobrý večer, my máme také takový menší problém s naším mazlíčkem kdybyste měli nějakou radu, budeme rádi.
Bydlíme s kočkou a přítelem v bytě už několik let. Přítele má spíš od mazlení a mě spíše od hraní a od žrádla.
Problém je, že cca 1x do měsíce kočka na přítele zaútočí. Je to většinou večer, když jdeme spát, přítel leží nebo sedí ke kočce zády a ona pak zezadu zaútočí a kousne ho. Při tom vydá zvláštní zvuk. Rána je většinou ošklivá – teče krev, díra v kůži, modřina..
Poděkuji za jakoukoliv radu.
Katka
Zdravím.
Nevím, zda-li tato stránka ještě funguje a zda dostanu odpověď, ale zkusím to.
Náš kocour (je vykastrovaný) byl prakticky vždy asociální, byl dlouho u matky-kočky. Byl to vždy lovec, jen občas se přišel pomazlit, když hladit nechtěl, prostě odešel. Občas se trochu pohádal s jinou naší kočkou, ale nikdy nic vážného. Poslední dobou je však agresivní, až na výjimečné situace se k němu nelze ani přiblížit, tráví mnoho času venku (vždy byl rád venku, ale ted víc než obvykle), domů se chodí prakticky jen nažrat a vyspat. A na všechno reaguje negativně (syčí, vrčí, někdy i sekne…). Podle této stránky by se mohlo jednat o přesměrovanou agresi, ale v hodně velké míře. Trochu vypadá, jako by se něčeho v domě bál.
Dobrý den, Filipe,
po přečtení Vašeho příspěvku bych v první řadě uvažovala o navštívení veterinře. Není vyloučené, že ho něco bolí, má potíže – ledviny a močové csty bývají častým problémem, nebo různí paraziti. Až vyloučíte tuto možnost, zkuste se zamyslet, jestli ve Vašem domě není něco jinak, necítí se tam již příjemně. Kočky a kocouři speciálně jsou velmi teritoriální zvířata a pokud mají pocit, že jim to již v domě nepatří, začnou vyjadřovat nesouhlas různými obrannými mechanizmy, z něhož jednou z nich je agrese. Pokud přijde domů, zkuste si s ním hrát na delší vzdálenost, tzn. hračky na provázku, věnujte mu pozornost. Měl by mít rovněž nějaký kočičí koutek, ideálně ve výšce, kam si může zalézt a cítit se neohroženě.
Přeji hodně štěstí.
Nikol
HolidayCat.cz
Dobrý den
Mám doma dva vykastrovane kocoury, jeden je tříletý Teodor druhý dvouletý Timon. Dost často se mi perou. Mám pocit, že víc si vyskakuje mladší na staršího. Teodor má neustále krk samý strup,přitom ho chodí omývat,čistit uši a podobně. Vůbec nevím, jak mám zamezit rvačkám. Někdy ani nevím, který z nich tu rvačku vyvolal, ale jsou schopni napadnout jeden druhého při vykonávání potřeby. Kolikrát mladší Timon vyžene staršího od granulí. Záchody máme dva, mají každý i své misky na granulky. Timonka jsme pořídili hlavně proto,aby nebyl Teodor přes den sám a měl v bytě parťáka, jen nevím jestli jsem tenkrát udělala dobře. Mám je oba moc ráda a nemůžu se dívat, jak si navzájem ublizuji. Pokud máte nějakou radu, tak Vás o ni prosím.
Předem děkuji za odpověď
Dobry den,
Mamka ma kocoura, 12 let, ja psa, 10 let. Od zacatku chodime na navstevy, kocour se psem jsou na sebe zvykli, dokonce i kdyz jede mamka na delsi dobu pryc, beru si kocoura k sobe. A vzdy vse bez problemu. Posledni tyden ale kocour zacal vuci psovi vykazovat dost velkou agresi. Bezduvodne na nej vystartuje, mruci, syci, zle utoci. Pes je flegmatik, kocoura si nevsima, ani kdyz na nej mruci a syci, vetsinou bez reakce sedi a ceka, co bude, nebo se otoci a utece. Bez vrceni, stekani, knourani, jen tak proste. Nase chovani vuci zviratum se nijak nezmenilo. Nenapada me nic, co by se zmenilo, a mohlo kocourovi vadit. Utoci na psa i ve chvilich, kdy napriklad lezi v koute a spi. Nevynecha jedinou prilezitost zautocit na nej. Napada vas, proc by to mohl delat?
Dekuji
Dobrý den,
Nedávno jsme v lese našli zatoulanou kočku a jelikož se k ní nikdo nehlásil, rozhodli jsme se si ji nechat. Je čistotná, chodí na kočičí záchod, jí granule a evidentně je zvyklá na lidský kontakt. Co nás ale trápí je to, že když si s ní hrajeme treba s myškou na provázku, velmi brzy z ničeho nic začne nepřátelsky syčet a cenit zuby. Nevíme, jestli děláme něco špatně a pokud ano, tak co. Pevně doufáme, že si kočka po čase zvykne a bude mírnější, ale stejně bych se ráda zeptala – myslíte si, že jí podobné chování může zůstat? A je něco, co bychom pro ni mohli udělat, abychom jí ulehčili zvykání si a zabránili dalším obranným projevům? Moc děkujeme za odpověď!
od minule nedele je kocka agresivni,nadmerne se myje,nejdrive vyhledavala vysky,2dny se uvelebila v otevrene skrince ted je na zasklenem balkone a odmita jit domu sahnout na ni nejde uje utocna,v domacnosti jsem nic nezmenila, jí jen kdyz ji drzim misku u cumacku, nevim si rady, prosim poradte dekuji
Dobrý den,
bydlím v domácnosti s kamarádem a máme 3,5 let starou kastrovanou kočičku. Máme ji už od koťátka. Oba dva se o ni staráme přiměřeně stejně, krmíme ji, hrajeme si s ní, čistíme jí toaletu. Kočka je na nás zvyklá a i přesto, že já jsem doma podstatně méně než kamarád, kočka respektuje více mě. Poslední cca měsíc začala kočka na kamaráda agresivně bez příčiny útočit, a to vždy, když je v prostoru kuchyně, kde má kočka žrádlo a WC. Máme propojený obývák s kuchyní, kočka se posadí na rozhraní obou místností, naježí se a začne vydávat hluboké hrdelní zvuky a jde z ní opravdu strach, nedá se kolem ní defakto z kuchyně pak vyjít. Při pokusu vyjít z kuchyně pryč kočka velmi agresivně zaútočí a pronáseduje ho. Nepomáhá ani v kuchyni počkat, jelikož ji jeho přítomnost v kuchyni tak dráždí, že se kočka zkrátka neuklidní a útočí i poté, pokud se mu podaří uniknout do obýváků. Hození pamlsku odláká kočky pozornost na pár sekund – buď ho sní a je hned zase v transu, nebo si pamlsku nevšímá vůbec. Tato situace nastává čím dál častěji a defakto teď už není možné, aby spolubydlící v přítomnosti kočky do kuchyně šel. Bohužel máme společnou ložnici, takže není možné kočku přemístit jinam v bytě. Situace je již tak vyhrocená, že musíme kočku občas zavřít na chodbě, aby se mohl dojít napít atd, přitom když třeba poránu kamarád přijde do obýváku, kočka na něj sama vleze a nechává se hladit. Na kočku jsme zkoušeli pamlsky, ignoraci, nic nepomáhá. Prosím o radu, situace je již opravdu neúnosná.
Děkuji.
Dobrý den,
už asi 6 let máme zachraněného kocoura (našli jsme ho v lese jako odrostlé kotě a nechali si ho) a asi rok a půl zakoupené kotě (kočku). Kocour byl na začátku plachý, bál se, kousal, sekal, ale nechal se i hladit. Někdy jsme ho pouštěli ven (když byl toulavá kočka, tak aby mohl i nadále ven). V současnosti ho ven bereme už jen někdy – a když už, tak na vodítku, ne na volno. Nechá se hladit, mazlit, nekouše, neškrábe, jedině, když dává najevo, že se mu něco nelíbí (ale i to dělá mírně), je kastrovaný. S kotětem se dříve (když se viděli asi před tím rokem a půl) moc nemuseli, ale později se už začali mít rádi (akorát si někdy docela drsně hrají..).
No, to by bylo takové objasnění, teď k tomu problému. Už asi 3x se nám stalo, že Snížek (tak se kocour jmenuje) dost drsně zaútočil (jednou na našeho psa Dextera, s kterým se celkem snese, jednou na otce a jednou na matku). Všechno to ale mělo nějaký důvod – na psa se vrhnul zřejmě proto, že pronásledoval kotě Lili (nebo alespoň tak to z pohledu Snížka vypadalo), na otce, protože omylem šlápnul Lili na ocásek a ta kníkla, a pak na matku, asi proto, že byla u toho, když Lili kníkla při odstraňování hovínka ze zadečku (měla ho zaseklé). U tohoto incidentu jsem ale byla i já, ale na mě se nevrhnul..
Pro info – vždy zaútočil dost surově (psa poškrábal vedle oka, otci roztrhal tričko a rozškrábal břicho a matce úplně rozdrápal ruku (velmi do hloubky, krev jí tekla dost dlouho, rány jí natekly..)).
Hádám, že to vždy dělal, aby ochránil Lilinku, ale nejsem si jistá, jestli je to vůbec možné. Co si o tom myslíte Vy?
Předem děkuji za odpověď
Anna
Dobrý den,
Máme 7 letou kastrovanou kočku. Po návratu domů nám zabránila k jakému koliv pohybu, sledovala nás a běhala mezi námi. Nemohli jsme se ani pohnout a ani mluvit. Jakoby na nás řvala. Nebo když kolem ní projdeme a jí to vadí tak nas nepustí. Kočku jsme nikdy netrestali, ale když na nás syčí na posteli nebo nám brání chodit po bytě. Máme strach, ale máme jí rádi.
S pozdravem Jana
Dobrý den Prosím o pomoc s divokou kočkou, vzali jsme si kočku z útulku která byla zraněna v Jihlavě Máme ji týden a je strasne divoka Všechno schazuje celou noc běha po gauči přes den spí přes noc běha když vidí nohu pod stolem hned vasi začne škrábat a kopat zadnima nohamakdyž ho chcete pohladit dělá to samé jen výmečně se na pohladit anež by vás kousnul
Dobrý den, už jsem opravdu hodně zoufalá. Máme doma 3 měsíční koťátko a zhruba před 3 týdny mu malá neteř šlápla na hlavičku, ale my neváhali a jeli s ním na veterinu. Paní doktorka mu dala nějaké injekce a řekla nám, že má poškozený mozek a může být posrižený. Dva dny prospal v kuse.. pak začal dělat pokroky až se za 3 dny postavil na nožky a papal… No a máme teď s ním problém… při pohlazení na nás vrčí někdy nás i sekne tlapkou, v náruči je neklidný a vrčí, když ho pohladíme po zádech tak začne prskat a sekat. Myslíte, že by tahle agrese mohla pominout? Opravdu tohle před tím nikdy nedělal byl to takový umazlený kocourek… Dá se případně tahle agrese řešit? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
objevil se nám doma obrovský problém s kočičkami a tak hledám na internetu pomoc a narazila jsem na vaše stránky. Máme doma už dlouho kočky,5 holek a 4 kluky. Problém je s dvěma kluky, oba jsou vykastrovaní.Do minulého týdne spolu výborně vycházeli, spali vedle sebe, když se potkali, otírali se o sebe, hráli si spolu. Ten den, jsem přišla domů, přivítali mně všichni u dveří, prostě všechno bylo jako vždycky. a najednou se ozvalo zavrčení, sykot a najednou kočky běžely do poschodí s obrovským křikem. Potom už je jeden kocourek zůstal schovaný za postelí a od té domy odmítl vylézt. Vůbec nevím co se mohlo stát, oba mám moc ráda, prosím poraďte, nevím co s nimi.
Děkuji moc za odpověď
Miroslava Humpolíková
Dobrý den máme kočku je ji přibližně 6 let. Máme ji od koťátka našli ji jako kotě mezi zahrádkami. A dali ji do psího útulku. Byla tam asi tři dny pak jsme si ji vzali. Celou dobu to bylo dobrý az ted je to dva roky začala být agresivní nikdy jsme ji neublížili. Útočí zničeho nic ale tak hrozně ze už se o kolo ni bojim i chodit. Někdy se nechá i hladit, ale to jen chvilku chovat a mazlit to se sni vůbec nemůžeme. A když přijede vnučka tak jí nosíme protoze jinak si myslím že by ji kočka snědla. Je vykastrovana už si nevím rady . Předem děkuji za odpověď.
Dobrý večer, zachránila jsem kočku. Je to dvouletá kočka britská color blue. Zvyklá žít pouze v bytě. Majitelka neměla čas. Sama řekla, že se stav hodně zhoršil když se kočce nevěnovala. Po dvou letech ji omrzela a rozhodla se pro prodej. Zájemci byli převážně z řad množíren. Kdy dotazy zněly, jestli opravdu není kastrovaná. Dnes večer ji přivezli. Kočka je vystresovana. Syčí prska a seká po nás, když se chceme přiblížit. Nechali jsme ji být. Mám doma již čtyři kočky tři kocour a kočku. Zatím se na sebe dívají z dáli. Nová na ně syčí. Jak nejlépe privyknout na nové prostředí a kočičí kamarády. Mám se pokoušet o kontakt v za cenu sekání. Nebo ji nechat být??? Podle slov původní majitelky sekala její dceru. A když na ní křičela, že má jít na „místo“ kočka poslechla. Asi si spletla chování psa a kočky. A proto je taková jaká je. Chci v ní mít pohodovou společnici a kamarádku ostatním. Díky Martina
Dobrý den,
máme cca 2 ročního kocourka. Od mala jsme se ho snažili vychovávat, ale asi to nebylo tak moc důsledné jak jsme si mysleli. Kocourek povyrostl a začal být bezdůvodně agresivní. Když jsem zjistil před půl rokem, že jsem těhotná, tak se jakoby zázrakem zklidnil, ale né na dlouho. Už zase se chová agresivně. Např. vystartuje s drápy a zuby na klidně položenou ruku, či zničeho nic vystartuje po noze a podobně. Už zase máme s manželem ruce poškrábané a pokousané jako by byl malé nemotorné kotě.
Žádné rady které člověk najde na internetu nám nepomáhají (postříkat vodou, vylekat a podobně), vždy jej musíme zavřít za dveře aby se zklidnil, někdy však ale ani to nepomůže. A to jsem nerozvedla, že rád škrábe sedačku.
Koupila jsem na zkoušku koupit po doporučení kamarádky nějaké odpuzovadlo na kočičky, ale to také nepomohlo, stále škrábe a stáče na dveře.
Prosím o radu. Nechtěla bych ho kvůli miminku dávat pryč ze strachu, že by mu nějak ublížil.
Děkuji předem za odpověď
Dobrý den,potřebuji poradit s agresivním chováním mého kocoura. Byl původně čistě domácí. Když mu byl necelý rok,tak jsme k němu pořídili kočičku,aby nebyl sám. Oba jsou kastrovaní. S kočičkou se měli moc rádi. Kocour ale odjakživa projevoval touhu chodit ven. Ani kastrace ho doma neudržela. Nyní mu budou dva roky a kočce je rok a kousek. A tak dnes již tráví většinu dne venku. Je tomu tak už nekolik měsíců. Kočka samozřejmě chtěla za ním. Během dne oba několikrát chodí do bytu,nají se,vyspí se a jdou zase ven. Na noc jsou oba vždy doma. Ze začátku bylo vše fajn,kocour naší kočku vždy bránil,staral se o ní,chránil ji. Zhruba poslední dva měsíce se ale strašně změnil. Na kočku neustále syčí, vrčí na ni (i na nás) a ona mu přitom vůbec nic nedělá. Stačí jen,aby byla v té samé místnosti. Dospělo to do stádia,že naše kočka se ho bojí. Nechce kolem něj pomalu ani projít. Často vrčí i na mě,když kočka vůbec není doma. I já jsem se začala kocoura bát,mám strach,aby nepřešel na fyzické útoky vůči nám nebo kočce. Zanedlouho se nám navíc narodí miminko,mám strach,že to situaci ještě více zhorší. Bojím se,aby nebyl nebezpečný vůči dítěti. Nevím,co s ním mám dělat. Kočičku máme strašně hodnou a mazlivou. Kocour byl kdysi také takový, ale hodně se změnil. Nedokážu přijít na příčinu jeho agrese. Děkuji za případnou radu.
Dobrý den prosím o radu. Máme doma dva vykastrovane kocourky 3 a 4 roky. Po delší době bylo nutné oba vykoupat a starší nyní po koupání na mladšího syčí a vrci jakmile se k němu jen trochu přiblíží. Nevím si s tím už rady. Nechat ho v klidu nepomáhá a vyhubovat také ne.
Prosím o radu. Deluji !
Dobrý den
Mam doma kočičku, je to jeste kotě ma 9 měsíců, uz je i vykastrovana.
Byla to moc hodná, mazlivá kočička.
Pomazlila se i s pritelem, s mýma kamaradama.
Pak jsem ji dala vykastrovat, ještě k tomu jsem se ten stejny mesic stěhovala za pritelem do baráku.
Od te doby co jsem ji vykastrivala a přestěhovala se k pritelovi tak je nepříjemná na meho pritel a na me známé.
Necha se pohladit jenom odeme, ale od přítele a od znamich uz vůbec, a pritom pritele zna uz dlouho..
Myslite si ze je to tim ze toho nani bylo podlesni dobou moc? A ze si teprve zvyká na nove prostředí?
Budu noc rada za radu od vás
Dekuji, hezky den.
Dobrý den,máme dvouletého kastrovaného kocourka. Je to britská modrá. Kocourek chodi ven,je nekonfliktni a pohybuje se jen v blízkém okolí. Problém máme se sousedovic kocourem,který ho stále terorizuje,ubližuje a většinou ho najdeme někde zahnaného a krčícího se. Existuje nějaká obrana nebo řešení,jak našemu kocourkovi pomoct? Moc nás to trápí. Děkuji
dobrý den mama doma kocourka dva roky ,který žil s kočičkou který bylo devět let , ale jeho jsme pořídily když mu byly dva měsíce . ale ted kočička zemřela na selhání ledvin a tak jsme mu pořídily malého dvou měsíčního kamaráda aby nebyl sam ale vrčí a syčí . co máme dělat, když jsme tenkrát přinesly kočce kote tak tyden taky vrčela le potom byly kamarádi . myslýte že se tady ty taky skamarádí . myslím si jestli ten první kocourek neteskní po kkočičce.co mame dělat děkuji za info na mail
Dobrý den. Pořídil jsem si si kotě (samce), kterému jsou 4 měsíce a mám ho doma už 2 měsíce potožmo od „mala“.
Otec si pořídil vykastrovaného 5 letého brita, kterého šikanovali bezsrsté kočky (egyptské?).
A nastal menší problém a to je ten, že mladší dává staršímu občas sodu, ale nenechá ho v klidu kamkoli se hne jde za ním a čuchá k zadku. Občas se po sobě ochomejtnou, ale nic hrozného. Mladý kolikrát přijde a lehne si před ním na záda a kouká nebo se kroutí.
Máme je spolu teprve 3 dny, ale chtěl bych se vyvarovat problémům, který by mohli nastat nikde se totiž nemůžu dočíst o tom, že by mladší „útočil“ na staršího.
Každopádně na noc má starší kocourek volný celý byt a mladší je se mnou v pokoji a přes den jsou oba puštění.
Děkuji za odpověď
Dobrý den , mám dva kastrované kocoury ( nalezence) oba od kotěte Otíka 8let a Čendu 6let žijí jen v bytě, zvyklý na otevřený prostor(nemám zavřené pokoje). Otík byl odjakživa klidný a pasivní , Čenda je jeho pravý opak , temperamentní, aktivní a hodně zvědavý . Proč ale píšu . V létě jsem byla s Otíkem na zákroku se zoubky . Po příchodu domů došlo k napadení ze strany Čendy , nikdo mě neupozornil na to že by po narkóze neměli členové domácnosti přicházet do styku. Dva kamarádi kteří se od malička o sebe starali, spali spolu, jedli spolu, prostě parťáci. Nikdy žádný problém . Bohužel po tomhle zážitku jsem zůstala v šoku , díky bohu se otíkovi nic nestalo protože jsem to vykryla za něj , měla jsem doslova prokousnutou ruku všemi zuby Čendy . Byl absolutně nepříčetný a šel po Otovi . Musela jsem je separovat. Samozřejmě jsem se postarala o to aby měli vše na co jsou zvyklí k dispozici , ne-li jsem starala ještě o lepší servis aby necítili že to je za trest. Žiji bohužel sama a tato situace se mi dost komplikovaně řeší. Po dvou měsících se mi podařilo uklidnit Čendu natolik,že Otíkovu společnost zvládal bez toho že by hned útočil. Mám mezi obývákem a předsíní skleněné okno, přes které mají možnost se na blízko vidět a přes mezeru i cítit. Vidím určitě progres ale bohužel jsem dost zoufalá z toho že se mi nepodařilo do dnešního dne sehnat někoho kdo tomu rozumí. Kontaktovala jsem i spousty útulků, samozřejmě veteriny ale bez úspěchu nikdo se nesetkal s tak agresivním jednáním . Já sama nemám odvahu je k sobě pouštět i přesto že cítím že jsou připraveni. Snažím se přenášet pachy, chválím je kdykoliv se navzájem vidí ale přijdu si jak v začarovaném kruhu. A logistika v bytě taky není jednoduchá. Moc si přeji je mít do vánoc spolu ale začínám ztrácet naději. Budu vděčná za jakoukoliv radu , nebo alespoň typ. Mockrát děkuji za váš čas a za přečtení . Přeji klidné svátky .
Katka R.
Dobrý den přišla jsem si pro radu. Mám 4 kočky 8letou nahačku, ročního bengálec, ročního normálního kocoura, a orientální půl roční kočku.
Všichno bylo v pohodě . Teď nám roční bengálec začal lumpačit a začal celkem dost skákat po jídle když jí moje 4leta dcera třeba rohlík se salámem tak po ní zaútočí teda na rohlík se salámem a tímpadem malou třeba škrábne nebo kousne. Udělal to už i máme i mě . Prostě chápu,že je to lovec a jde si pro jídlo ale tohle dělat samozřejmě nesmí. Chtěla bych poradit co stím delat. S pozdravem Tománková.